Chci se podělit o silné prožitky se dvěma akcemi, jejichž jsem byl svědkem a které mi opět potvrdily, že jedinou nadějí pro hudbu je mládí. Vypadá to jako fráze, ale je to pravda. Klasickou hudbu nezachrání manažeři, festivaly, orchestry, byrokracie, ale intenzivní nadšená a promyšlená péče o děti a mládež.
V sobotu 8. června jsem se svojí manželkou nejlepší ze všech navštívil celodenní zakončení projektu ZUŠ Open ve Valdštejnské zahradě Senátu Parlamentu ČR a 9. června podvečerní koncert Společného orchestru žáků základních uměleckých škol a hudebníků České filharmonie ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Začnu návštěvou prvního sálu naší země.
Koncert sice organizovalo edukační oddělení ČF, ale byl to vlastně relevantní hodinový koncert. Program byl poněkud „novoroční“: dva pochody – Perský, op. 298, a Egyptský, op. 335, Johanna Strausse (v prvním dokonce s vokálním vstupem mladých hudebníků), Fagotový koncert Jiřího Pauera a tři perličky Arama Chačaturjana (Ukolébavka z baletu Gajané, Adagio z baletu Spartakus a Kvapík ze scénické hudby Maškaráda).
Foto Petr Chodura / ČF.
Příjemná hudba Jiřího Pauera (bývalého skvělého ředitele ČF) měla svého jednadvacetiletého hrdinu – fagotistu Matěje Rothbauera, který mě velmi příjemně překvapil (skončil Pražskou konzervatoř a od října bude studentem Hochschule für Musik und Darstellende Kunst Mannheim ve třídě Ola Kristiana Dahla, hlavního fagotisty Oslo Philharmonic Orchestra). Profesionální výkon předvedl nejen sólista, tak i doprovodný orchestr.
Studenty od 15 do 21 let s podporou filharmoniků v čele s koncertní mistryní Magdalénou Mašlaňovou s nakažlivou radostí a nadšením řídil dirigent Petr Altrichter. Vrcholem pak byl Chačaturjan, kdy jsem musel obdivovat kvalitní zvuk a empatickou souhru, obecnou i rytmickou. Nervně „poskakující“ dirigent rozdával radost ze života a nedivím se, že tento neskutečně silný uragán mládež nazvala „altrichticismem“. Jeho mladí přátelé říkali, že má „andělská křídla“. On sám pronesl na počátku společné cesty: „Slovo anděl je od angelos a angelos znamená posel. Muzikant musí být posel, musí být anděl. Musí hudbu odněkud odchytnout a někam ji poslat. Musí ji především poslat sám sobě a možná někomu, koho to v okolí zajímá. Když svoje poslání vezme vážně, je to opravdový muzikant. Když se na to tak nějak vyflákne a bude hrát jakési noty, není to pořádný posel hudby. Ale když to vezme vážně, stane se andělem.“
Petr Altrichter. Foto Petr Chodura / ČF.
Závěrečný trojlístek byl skutečně hodně dobrý – dojemná Ukolébavka, klidné Adagio s dramatickým podtónem předzvěsti dramatu a cirkusově pikantní Kvapík s výborným sólem klarinetu. Na konci jsem měl maličko pocit, že jsem skutečně slyšel orchestr plný andělů.
Foto Petr Chodura / ČF.
První ročník se uskutečnil v roce 2014 a 80 žáků bylo ze čtyř ZUŠ čtyř krajů (Jihomoravský, Liberecký, Pardubický a Kraje Vysočina). Letos se zúčastnilo projektu 90 žáků a jejich pedagogů z jižních Čech, Karlovarska, Olomoucka, Ústecka a středních Čech. Hybatelem je Petr Kadlec z České filharmonie.
Petr Kadlec. Foto Petr Chodura / ČF.
Maestro Petr Altrichter je neobyčejný umělec s neobyčejným životem. Od 80. let se divím, že takový introvertní člověk je na pódiu pokaždé tak extrovertní, nabitý radostí a s nakažlivou energií předávající hudební poselství. Je mi záhadou, že pro různé instituce, státní, veřejnoprávní i soukromé, udělující ceny a vyznamenání, je člověkem „beze jména.“ Přitom patří už čtyři desetiletí k nejlepším českým dirigentům. Snad se to někdy změní.
Foto Petr Chodura / ČF.
Už nezpochybnitelnou kvalitou mezi edukacemi například České filharmonie a projekty typu MenArt pro mimořádně talentované děti je projekt ZUŠ Open, který je prezentací čisté radosti desítek tisíc dětí a teenagerů. Oslava hudby, tance a výtvarna ve veřejném prostoru, podporovaná Nadací Magdaleny Kožené a řadou dalších subjektů prochází celým státem. Ve Valdštejnské zahradě se představil jen jejich menší vzorek – přibližně 1000 mladých lidí. V Salla terreně a na pódiu múz u jezírka jsem bohužel neslyšel a neviděl vše, ale jako příklady bych uvedl představení laureátů soutěže „Proč bychom si netančili, Smetana200, Filharmonii Mladých Praha, Taneční soubor Jaro s téměř profesionálním ztvárněním folkloru, Baletní a moderní variace, Jazzové trio z Českých Budějovic a Český spolek dvouplátkových nástrojů. Umělecký maratón měl dva vrcholy: open air galerii a závěrečný večerní koncert, který byl oslavou nejen žáků a učitelů zušek, ale i Bedřicha Smetany s impozantním provedením Smetanovy České písně na závěr.
Jako bonus uveřejňuji rozhovor s ředitelkou celostátního festivalu ZUŠ Open Irenou Pohl Houkalovou. Jaký byl průběh projektu ZUŠ Open?
Letošní ročník celostátního festivalu jsme věnovali především poctě Roku české hudby. Dramaturgicky se tento záměr projevil zejména ve společných krajských a celostátních akcích, na kterých jednak zaznívala díla Bedřicha Smetany, ale i řada dalších děl českých autorů, včetně autorských děl, věnovaných přímo festivalu. Mimořádnou událostí bylo provedení Benefičního koncertu základních uměleckých škol v kostele sv. Mikuláše, na kterém ve společenství 300 účinkujících žáků a pedagogů ZUŠ vystoupila v přímém přenosu Českou televizí samotná zakladatelka nadačního fondu, pěvkyně Magdalena Kožená spolu s houslovým virtuosem Josefem Špačkem pod taktovkou Jana Kučery. Pro tento večer stěží dodnes hledám správná slova, osobně realizaci vlastně tohoto mého snu vnímám do značné míry za takový malý zázrak a nesmírně mne těší, že vše nasvědčuje tomu, že se takový projekt může stát festivalovou tradicí. Silných momentů v rámci festivalu mám ale více- ať je to cyklus projektů ZUŠ Open pomáhá v pražských chrámech, na Hoře Matky Boží v Králíkách či v Neratově, úžasný koncert Malí velcí filharmonici ve Zlíně, spolupráce s nevidomými žáky či celorepubliková přehlídka ZUŠ Open ve Valdštejnské zahradě. Celkově tedy hodnotím celý proběhlý hlavní program s velkou vděčností za nesmírně vydařený, shovívavá k nám byla i příroda prostřednictvím v zásadě krásného počasí na většinu venkovních projektů.
Fascinovalo mě nadšení aktivní mládeže a dětí i jejich učitelů. Jistě jste vnímala jejich názory…
Atmosféra zejména na velkých společných projektech je mimořádná. Zapojení pedagogů do samotných produkcí považuji za důležitý aspekt činnosti ZUŠ a festival tento aspekt přímo posiluje. Sdílená radost je pak samozřejmě intenzivní. Stejnou důležitost však mají i menší komorní akce jednotlivých ZUŠ, které přinášejí do festivalu nenahraditelnou inspiraci a prezentaci samotných škol. Nejdůležitější je pro mne to, jak se v rámci projektů cítí samotné děti, mladí lidé a právě jejich pedagogové. To jsou klíčoví aktéři nejen přítomnosti, ale i budoucnosti. Ať již bude cesta žáků ZUŠ jakákoliv, na účinkování v krásném prostředí ve společenství dalších vrstevníků z celé země budou vždy vzpomínat.
Těší nás samozřejmě ohlasy, se kterými se na nás ředitelé ZUŠ obracejí, žijeme v době, kdy řadu věcí považujeme za samozřejmost, o to více je pozitivní zpětná vazba motivující pro další úsilí. Pokusím se citovat:
„Společně pro NERATOV – akce pro ZUŠkové děti Královéhradeckého a Pardubického kraje. Neratov v rámci ZUŠ OPEN objevily v úžasu děti i jejich rodiny ze širokého regionu. V prostorách Kostela Nanebevzetí Panny Marie se skleněnou střechou probíhají už několik let dny plné umění, které díky štědrosti návštěvníků pomáhají. Pomáhají všemu a všem, kteří se zasloužili o rozvoj a fungování tohoto jedinečného koutu v Orlických horách a kteří to potřebují. A jakou úlohu v tom hrají ZUŠkové děti a jejich učitelé? Tu nejdůležitější – tím, co předvádějí, tak ukazují, že umí a v Neratově tak vznikají úžasná setkání naplněná radostí a pocitem z dobré práce. Je mi ctí být tomuto přítomna a s velkou pokorou každý rok pozoruji, že ani v budoucnu se nemusíme o nastupující generaci bát.“ Kamila Hájková, ředitelka ZUŠ Rychnov nad Kněžnou
„Když vyslovím ZUŠ Open, okamžitě se mi vybaví spousta obohacujících zážitků, které jsou spojeny s koncerty, výstavami, tanečními i divadelními představeními a jedinečnými projekty ZUŠ ČR, prezentovaných generací mladých talentovaných lidí. Kvalita jejich vystupování na veřejnosti v zázemí festivalu mi dává velkou naději, že je naše budoucnost v dobrých rukou. Jsem přesvědčena, že prostředí základních uměleckých škol otvírá dětem netušené bohatství hodnot a jistot, které jsou sice někdy těžko hmatatelné, ale trvalé. Kultivovanost, osobitý projev, touha po sebevyjádření, empatie, trpělivost, cílevědomost a vědomí, že talent bez píle nestačí, výjimeční pedagogové… To vše v intenzivní podobě zažíváme během festivalu ZUŠ Open“. Ivona Křivánková, výkonná ředitelka AZUŠ, ředitelka ZUŠ Kroměříž
„Vážená paní Pohl Houkalová, včerejší den byl pro nás všechny ze ZUŠ Nejdek velkým zážitkem. Jsme strašně moc rádi, že jsme mohli, jak pedagogové, tak žáci strávit tak krásné odpoledne, plné nezapomenutelných okamžiků. Všichni Vám moc děkujeme za vaši neutuchající energii, kterou do tohoto významného projektu vkládáte. Velmi se těšíme na další spolupráci.“ Karel Roneš, ředitel ZUŠ Nejdek
„Děkujeme Vám za náročnou a obětavou práci pro propagaci a zviditelnění základních uměleckých škol, program byl velmi inspirativní, pestrý a opravdu krásný. Je to neskutečně obří a přínosná práce, co jste dokázala se svým týmem, klobouk dolů! Bylo to skvělé!
Velmi oceňuji i stream na youtube, který rozesílám rodičům a kolegům ze Zuš, i tato propagace je nesmírně důležitá. Děkujeme ze ZUŠ Žďár nad Sázavou za pozvání a přejeme krásné léto!“ Hana Ludvíková, taneční obor ZUŠ F. Drdly Žďár nad Sázavou.
„Vážená paní Pohl Houkalová, chtěly bychom Vám a celému organizačnímu týmu touto cestou poděkovat za mimořádný zážitek z koncertu v kostele sv. Mikuláše v Praze.
Od počátečního soustředění v Liberci jsme měli možnost sledovat, jak se žáci vypořádávají s náročnými party pod trpělivým vedením paní Věry Kolafové. Skladby získávaly každou zkouškou konkrétnější obrysy. Organizace tří víkendových pobytů a práce na zajímavém projektu byla pro všechny zúčastněné velkým zážitkem. Překvapením pak byla pondělní dech beroucí zkouška se sbory. Výběr skladeb a finální provedení žáky ZUŠ bylo opravdu nezapomenutelným zážitkem pro všechny účastníky. Pro všechny účinkující žáky se stal koncert nezapomenutelným zážitkem. Jsme rády, že se naši žáci měli možnost podílet na přípravě a uvedení projektu v krásném prostředí kostele sv. Mikuláše. I to podtrhlo výjimečnost události.“ Milena Melicharová a Zdena Andreášová ze ZUŠ Iši Krejčího Olomouc.
Finále ve Valdštejnské zahradě byla ozdoba velkého dortu. Kolik dětí, mladistvých, škol a měst se ZUS Open zúčastnilo?
Na programu se podílelo celkem 1000 účinkujících žáků a pedagogů z 55 ZUŠ z celé ČR ze všech 14 krajů za podpory hostů – pianisty Karla Košárka, fagotistů Tomáše Františe a Ondřeje Roskovce z České filharmonie a hráčů Karlovarského symfonického orchestru, který ZUŠ Open dlouhodobě podporuje. Program nabízel nejen hudební produkce, ale i tanec, dovadlo, výtvarné dílny a výstavu, řada produkcí byla výsledkem mezioborové spolupráce. Vrcholem dne bylo scénické provedení České písně, což při západu slunce bylo nesmírně působivé. Valdštejnská zahrada se vždy v rámci ZUŠ Open promění v jedno velké kulturní centrum mladých a v kulisách nádherného prostředí je pak taková atmosféra opravdu mimořádná.
Rozvíjí se MenArt, máme zapojení dětí a studentů do orchestrálního projektu České filharmonie a dalších orchestrů, ale mám pocit, že to hlavní se děje na fundamentu ZUŠ. Jaké je paradigma ZUŠ Open?
Celostátní festival ZUŠ Open vznikl původně jako happening s cílem ukázat ve veřejném prostoru kvalitu a šíři unikátního systému základních uměleckých škol. Postupem času se projekt vyprofiloval v respektovaný festival s cílem poskytnout profesionální zázemí pro společné projekty, podpořit školy v tom, čemu se běžně věnují, podporovat prostřednictvím sdílení té nejlepší praxe a vzájemné inspirace kvalitu ZUŠ s respektem k vlastnímu záměru i možnostem každé zapojené školy. Celostátní festival je festivalem sdílené oslavy lidského umu a radosti z uměleckého vzdělávání, každý, kdo chce, si v něm najde své vlastní místo. A to na tom všem považuji vlastně za to nejdůležitější. V rámci celostátních či krajských projektů dochází přirozeně v souvislosti s náročností dramaturgie či tzv. prestiže k určitému výběru souborů či konkrétních žáků, ale cílem festivalu je, aby i na velkých krajských či celorepublikových akcích dostali postupně prostor ti, kteří o něj stojí, aby žádná ZUŠka nebyla opomenuta, aby byl festival ZUŠ Open skutečnou společnou oslavou žáků a pedagogů základních uměleckých škol, takových, jací jsou, posílením propojování uměleckého vzdělávání a praxe. Podpora a spolupráce s kulturními institucemi či předními umělci je pro ZUŠ skvělá a mimořádně inspirující pro všechny zúčastněné, jsem za ni nesmírně vděčná i v rámci ZUŠ Open, co však vnímám za důležité je, že s sebou nenese žádný nárok na nějakou exkluzivitu a nestrhává pozornost na úkor samotných nejdůležitějších aktérů – a to jsou zkrátka a dobře samotné ZUŠky. Troufám si říci, že se nám v průběhu let podařilo z festivalu vytvořit jedno velké společenství, které se v rámci celé země prostřednictvím umění setkává a v rámci této platformy, zázemí a spolupráce může posouvat i své vlastní hranice, vzájemně se inspirovat a hledat cesty, jak vlastní pedagogickou činnost i uměleckou praxi v každodenním životě posunout více ve prospěch svých žáků. Specifikum festivalu je též linie programů ZUŠ Open pomáhá, jehož prostřednictvím chceme i ukázat na nenahraditelnost činnosti kolegů ze speciálního školství, kteří pracují s umělecky nadanými dětmi, jejichž životy provází i třeba vážný zdravotní handicap (například Škola Jaroslava ježka pro žáky se zrakovým postižením) a akcentovat nejhlubší smysl umění přinášet naději a radost i do míst, kde se jí třeba nedostává. Tento aspekt vnímám v rámci festivalu i celého základního uměleckého školství za důležitý. Spolupráce s těmi, jejichž životy provází jakékoliv znevýhodnění, stejně jako benefiční umělecké projekty ve prospěch potřebných či prostě dobrého díla je stejně tak důležitá jako inspirace od předních umělců a úspěšných uměleckých či pedagogických osobností. Taková spolupráce je prospěšná pro všechny, pomáhá nám předat mladé generaci to nejpodstatnější – vědomí, že každý z nás má zde nějaké hřivny, které jsou nám dány, abychom je proměnili ve prospěch nejen sebe, ale i druhých a že každé z nás má zde své nenahraditelné místo. A takto bych asi shrnula své osobní nejdůležitější poselství celého ZUŠ Open.
Co si myslíte o systému českého základního uměleckého školství?
Systém ZUŠ je po právu označován za české rodinné stříbro. To, že jsou základní umělecké školy pevně ukotveny ve školském systému, učí na nich aprobovaní pedagogové, výkonní umělci s pedagogickou aprobací, vzdělání je dostupné, je zásadní a ani v dobách ekonomické či společenské stagnace či změn by to nemělo být jinak. Samozřejmě, že není vše jen sluncem zalité, kvalita každé školy závisí na kvalitě každého jednoho ředitele a pedagoga, ale obecně považuji systém ZUŠ v ČR za moderní kvalitní systém uměleckého školství, jehož jsem hrdou aktérkou, který dává pevné základy nejen budoucím profesionálům, ale realizuje podstatnou část všeobecného vzdělání dětí a mládeže, je místem, kde se žákům předkládá kvalitní kultura, která posouvá estetické vnímání světa každého jedince. Jako pedagogové máme jedinečnou možnost a odpovědnost nejen rozvíjet konkrétní umělecké nadání mladé generace, ale ovlivňovat smýšlení svých svěřenců a možnost měnit jejich životy k lepšímu.
Přítel Pravoslav Kohout coby někdejší „ředitel ředitelů“ ZUŠ zabránil s kolegy v 90. letech pokusu politiků a byrokracie o vyvedení zušek ze školského systému a jeho ponížení někam na úroveň zájmových kroužků, družin či školních jídelen. Myslíte, že by bylo možné, aby se zušky dostaly do podobné situace i v 21. století, nebo je situace jiná a politici si základního uměleckého školství hluboce váží a jsou si vědomi síly počtu rodičů – voličů?
Obávám se, že takové destruktivní myšlenky neustále někoho napadají. I proto vnímám za velmi důležitou roli Asociace základních uměleckých škol, profesní partnerské organizace Nadačního fondu Magdaleny Kožené i samotný význam celostátního festivalu ZUŠ Open, který právě nenahraditelnost kvality a šíře systému ZUŠ akcentuje. V praxi se ukazuje, „kolik muziky ZUŠky dokáží v zásadě za málo peněz“. Jinak řečeno, pevné ukotvení ve školském systému a stabilitu financování ZUŠek se státu, společnosti mnohonásobně vracejí prostřednictvím žáků, absolventů, vlastní vzdělávací a umělecké činnosti. Stačí koneckonců vyjet pár kilometrů za Prahu a je zjevné, kdo je klíčovým nositelem kvalitní regionální kultury i zároveň nenahraditelnou součástí primární prevence dnes tolika aspekty zranitelné mládeže – základní umělecké školy. Je stále třeba toto ukazovat, podporovat, rozvíjet a připomínat.
Irena Pohl Houkalová ve Valdštejnské zahradě.
Jaký bude projekt ZUS Open 2025?
Usilujeme o zahajovací koncert ZUŠ Open v přímém přenosu Českou televizí s Magdalenou. V rámci festivalu chceme také prezentovat další projekty nadačního fondu a spolupráce, kterým se chceme v průběhu nadcházejícího školního roku více věnovat. Osobně bych si přála opět ZUŠ Open vyvézt i do zahraničí, iniciovat další nové krajské projekty a využít potenciál spojeného orchestru a sborů žáků ZUŠ. Naším cílem je též více podpořit školy ve vyloučených lokalitách a do celostátních uměleckých projektů zapojit cíleně i malé školy, které mnohé musí velmi o svoji existenci a rozvoj bojovat, jsou sice do festivalu zapojené, ale my jsme je doposud nedokázali oslovit pro společné projekty ani je výrazněji podpořit.
