Portál o klasické hudbě

  • Ekklésiá na Hradě  

    Římskokatolická církev má v Česku osm diecézí, pražská má však speciální postavení, protože pražský biskup je zároveň arcibiskupem, tedy metropolitou, dodal bych s notnou nadsázkou, že je to český otisk papeže, který je v hierarchii první mezi prvními. Letos slaví Praha 680. výročí povýšení arcibiskupství. Mše by na oslavu nestačila,  ale náročný koncert s patřičným společenským leskem byl ten… Čtěte dále…

  • Vážný zájem v Atriu

    Vážný zájem patří bezesporu k nejkreativnějším a nejzajímavějším platformám prezentace komorní hudby v Praze. Pakliže bych měl hledat formální škatulku, pak pořádá setkání hudbymilovných, poučených lidí, něco mezi domácími koncerty a intelektuálními salony přelomu 19. a 20. století. Zakladatelem a hybatelem od roku 2016 u nás nevšedního konceptu je  violoncellista Tomáš Jamník (1985), jehož současným domicilem… Čtěte dále…

  • Brynovy mořské písně

    Velšský basbarytonista Bryn Terfel má diskografii, která je obdivuhodná kvalitou i kvantitou. Jeho mohutný hlas je nejen výjimečný, ale na rozdíl od stovek jeho kolegů i snadno rozpoznatelný. Navíc má skutečně mimořádné osobní charisma. Samozřejmě nahrál svou ikonickou roli – Falstaffa Giuseppe Verdiho. A Verdimu, zvláště pod vedením Claudia Abbada věnoval hodně času – Aida,… Čtěte dále…

  • Rok české hudby v Brně

    Výraznou provázanost Roku české hudby s našimi operními scénami není třeba zdůrazňovat. Na brněnském jevišti hraje tradičně tento svátek dominantní roli. Všechny české tituly se vrátily na jeviště, jako například  Řecké pašije a Hry o Marii Bohuslava Martinů, obnovili zde i velmi  půvabnou inscenaci Prodané nevěsty, kterou režíroval Ondřej Havelka, kterou Brno uvede  také na festivalu… Čtěte dále…

  • Američan v Praze

    Díky vedení Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK byla jeho hostem 24. a 25. 4. americká dirigentská legenda Leonard Slatkin (1. 9. 1944),  jenž není, jak se mi zdá, pro špičkové české a moravské festivaly a orchestry  zajímavý. Přitom jeho kariéra je, abych použil současné módní spřažené přídavné jméno, dechberoucí: mimo jiné byl velmi úspěšným… Čtěte dále…

  • SOČR v srdci Prahy

    Symfonický orchestr Českého rozhlasu seznámil 24. 4. novináře se sezonou 2024/25. Je velmi zajímavá, ale hlavní zpráva se týkala šéfdirigenta Petra Popelky. SOČR s Petrem Popelkou v Obecním domě. Oficiální sdělení SOČRu (kráceno) Symfonický orchestr Českého rozhlasu chystá v další koncertní sezoně velkolepéprogramy a také abonentní řadu v Obecním domě. Po vzoru dalších evropskýchrozhlasových orchestrů… Čtěte dále…

  • Z Domoviny

    Hudební fakulta pražské AMU se připojuje k oslavám Roku české hudby a přináší cyklus komorních koncertů s název „Z Domoviny“, na nichž vystoupí studenti HAMU v nejrůznějších komorních uskupeních. Tři nedělní matiné oslaví Rok české hudby jedinečnou dramaturgií a představí Vám to nejlepší z komorní hry z děl českých skladatelů. První koncert se uskuteční již tuto neděli 28.… Čtěte dále…

  • Konečně poslouchatelná česká opera

    Fota Petra Hajská. Za podpory generálního partnera Skupiny ČEZ, Ministerstva kultury České republiky a se záštitou První dámy Evy Pavlové uspořádal Pražský filharmonický sbor 21. dubna ve Španělském sále Pražského hradu v rámci projektu Rok české hudby koncert  Slavné operní sbory. Zaštiťovatelka sice přítomna nebyla, zato řada VIP ano včetně pražského primátora a ministra zemědělství. Večer… Čtěte dále…

  • Musica non grata

    Více než čtyřletý projekt (2020-2024), který bych zařadil k tomu nejlepšímu, co v novodobé historii vyprodukovalo Národní divadlo Praha. Pořadatel k tomu sděloval mimo jiné toto: „Musica non grata oživuje umělecký odkaz skladatelek a skladatelů důležitých pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. V… Čtěte dále…

  • O čem sní Letní slavnosti staré hudby

    „Slyšíte-li ve snu krásnou hudbu, je to šťastné znamení – čekají Vás samé dobré zprávy!“ Dramaturgii 25. ročníku Letních slavností staré hudby rámují Sny. Festivalová nabídka se v širokém slova smyslu tohoto motivu zaměřuje na snění a imaginaci v různých kontextech hudby starších období, jakož i tvorbu hudebních vizionářů. Bez vizí a snů by totiž… Čtěte dále…

  • Pražské múzy oslavily Polyhymnii

    Komorní cyklus Pražské múzy během dlouhých let uspořádal  mnohé koncerty nejen v kostele sv. Vavřince pod Petřínem, ale letní koncerty proběhly také v dalších pražských kostelech a v lázeňských sálech Karlovy Studánky či Lázní Jeseník. Pestrou přehlídku pod patronací antických múz založila mezzosopranistka Eva Garajová, která si zve ke společnému koncertování sólisty i komorní ansámbly a hosty koncertů… Čtěte dále…

  • Dědo, zahraju ti písničku

    Mnoho let poslouchám stýskání, jak je ohrožena múzičnost dětí a mládeže, v jaké krizi se nacházejí orchestry a divadla se stoupajícím průměrným věkem posluchačů a strašení, že klasická hudba dopadne u nás v tomto století špatně. Jakkoli jsem v řadě věcí pesimistou, snažím se v tomto stát na opačném pólu. Je těžko vyvratitelnou skutečností, že lidé narození přibližně po… Čtěte dále…

  • Semjon Byčkov plánuje skončit

    Představení 129. sezony České filharmonie 18. dubna v Rudolfinu mělo díky hudebnímu řediteli a generálnímu řediteli příjemnou atmosféru. Nejzajímavějším okamžikem bylo sdělení šéfdirigenta Semjona Byčkova, že jeho druhý kontrakt bude i posledním. Svoje rozhodnutí vyslovil s přece jen překvapivým předstihem, protože v době, kdy se v hudebním světě plánuje ve stále delších horizontech, chce prý dát vedení ČF dost… Čtěte dále…

  • ZUŠ Open poosmé

    ZUŠlechťujeme uměním – pod tímto heslem opět od 23. května do 9. června ožijí v rámci celostátního festivalu ZUŠ Open stovky míst po celé republice hudebními koncerty, divadelními a tanečními představeními, výstavami i dalšími nejrůznějšími akcemi. Z jednodenního happeningu základních uměleckých škol (ZUŠ), který inicioval Nadační fond Magdaleny Kožené, se během osmi ročníků ZUŠ Open vyprofilovalo ve… Čtěte dále…

  • Design, film, fotografie a hlavně Smetana

    Tvůrčí a produkční tým projektu Rok české hudby / Smetana200 informoval 17. 4. novináře o aktivitách, které sice nemají nic společného se živou hudbou v podání stovek hudebníků, ale jsou neodmyslitelnou součástí RČH, hlavně pak oslav Bedřicha (Fritze) Smetany, bez nichž byl nebyl RČH úplný. Zpráva RČH / Smetana200 a České filharmonie, která byla ministerstvem… Čtěte dále…

  • Beatrice

    Frédéric Chopin: Sonáta pro klavír č. 2 b moll, op. 35. Ludwig van Beethoven: Sonáta pro klavír č. 29 B dur, op. 106, „Hammerklavier“ Beatrice Rana / klavír. Nahráno: 4-5, 7/2023, Sala Sinopoli, Auditorium Parco della Musica, Řím. Vydáno: 2024. Produkce Alain Lanceron. TT: 71:20. Text: A, N, F, I. 1 CD Warner Classics 5054197897658. Italská pianistka Beatrice Rana vstoupila… Čtěte dále…

  • Smetana a Dvořák

    Hrdiny české hudební historie lze v Roce české hudby připomínat vedle velkoformátových  projektů i intimně a bez patetických gest. Bedřich Smetana před rokem 1843. Ve čtvrtek 11. dubna 2024 uvedlo Muzeum Bedřicha Smetany, které není k mému překvapení odborným gestorem letošního  projektu Smetana 200, velmi komorní pořad Tanec nechyběl – Mladý Smetana v deníku a hudbě, který pečlivě… Čtěte dále…

  • Nepohřbít absolutní krásu

    V dubnu 2024 vydali Jiří Bárta a Terezie Fialová  u labelu Animal Music dle mého názoru přelomové album Janáček. Drásavost zůstala zachována, ale je tlumena závojem něhy a lásky. Houslové transkripce působí několik vteřin v pojetí violoncella zvláštně, ale pak vás hudební vlny vezmou do náručí a vám zbývá jediné – nechat se jimi unášet.… Čtěte dále…

  • Nejslavnější česká soutěž

    Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro pořádá 75. ročník! Vše začalo v roce 1947, kdy dirigent Rafael Kubelík, který ve své době reprezentoval Československo po celém světě, inicioval vznik mezinárodní hudební soutěže v Praze. Zuzana Růžičková, Jaroslav Tvrzský a Rafael Kubelík. Foto Karel Hrůša (1990). Pro první ročník byl vyhlášen obor housle. Vše se zdařilo a… Čtěte dále…

  • Pod harfou Davidovou 4

    Hudba ve středověkéma renesančním židovském myšlení Umění hudby je vskutku osvěcující spirituální léčbou pro duši, v níž probouzí touhu po jejím Stvořiteli a jejím vznešeném původu. Dokonce i jinak nezáživná hudba vede k nostalgii díky naléhavým tónům, které v srdcích milenců  zažíhají plameny touhy, když je zmíněn miláček duše a ozve se jméno Svatého krále. Boží podstata Čtyři hebrejská písmena Božího jména… Čtěte dále…